STRUČNÁ HISTORIE SPOLKU

Je vlastně tak trochu zázrak, že Lumír stále existuje, vyvíjí aktivní pěveckou činnost, podporuje výzkum své vlastní historie a dokáže získávat podporu institucí a jednotlivců. Pomyslné světlo na konci tunelu, v němž pasivně dřímala zbylá členská základna po oslavě 100. výročí, se objevilo až s příchodem nového tisíciletí.

Vznik spolku je stále opředený určitými nejasnostmi, které zcela osvětlí až další výzkum. Geneze spadá do období po roce 1860, kdy ve Vídni vzniklo během krátké doby nemalé množství slovanských, zejména pak českých spolků. Slovanská enkláva se již dříve členila dle sociálního statusu na různé typy spolků. Lumír patřil k těm, v němž se sdružovali řemeslníci toužící po pěstování české kultury. Na konci 19. století vykazuje struktura členské základny nemalé množství úředníků, studentů a členů s akademickým vzděláním. V této době dochází i ke zhoršení vztahů dvou elitních spolků – Slovanského zpěváckého spolku a Slovanské besedy. Určitým způsobem k tomu přispěl i Lumír, do kterého část členů Slovanského zpěváckého spolku přešla. Myšlenka slovanské vzájemnosti se vytrácela a Slovanská beseda se stále více počešťovala. Proto nepřekvapí, že tento spolek úzce spolupracoval právě s Lumírem a tato spolupráce trvá dodnes. V kontextu české Vídně to není spojení neobvyklé, stačí jako příklad uvést spolky Slavoj a Tovačovský.

Období před vznikem a krátce po něm je ve vývoji spolku spojeno s úzkými vazbami na organizované české dělnictvo ve Vídni a s podporou snah o založení českého školství ve Vídni. Myšlenku školskou pak Lumír podporuje po celou dobu své existence. Za vlastní přijal i ideu československou a jako první pěvecký sbor upozornil na zapomenuté dílo ve Vidni žijícího slovenského skladatele Jána Levoslava Belly (1843-1936). Vůči vídeňským neslovanským spolkům Lumír nikdy nevystupoval negativně, a to ani v dobách nejtěžší perzekuce vídeňských Čechů. Naopak, s tímto druhem spolků několikrát spolupracoval. Po mnoho let měl Lumír také úzké vazby na československý zastupitelský úřad ve Vídni. Legační tajemník Jaroslav Jindra byl dokonce několik let sbormistrem.

Lumír přijímal pozvání na národní podniky, organizoval přijetí krajanů z Čech a Moravy, stál u zrodu Pěvecké župy víděňské, podnikal úspěšné koncertní cesty do Čech, na Moravu a do Maďarska atd. V meziválečném období vystupoval několikrát v Československém rozhlase a na pěveckých festivalech v Praze. Ve Vídni dokázal publikem zaplnit nejprestižnější sály, spolupracovaly s ním desítky vynikajících uměleckých osobností, úctyhodný je i výčet čestných členů. Všechny tyto informace stále dobře poskytuje přehled historie spolku, který vypracoval Ota Manoušek pro jubilejní almanach k 70. výročí Lumíru. Historie spolku vyplývá i z popisu činnosti sbormistrů uvedených v publikaci „LUMÍR 150“. Není pochyb o tom, že si historie Lumíru zaslouží detailnější zpracování, než jaké Manouškovi umožnil omezený rozsah jubilejního almanachu. Jisté je také to, že zásadní přínos bude mít zpracování spolkového archivu a dalších archivních materiálů, které byly nashromážděny spolkem v minulých letech.

Léta 20. století byla ve znamení několika událostí, především dvou světových válek a s nimi spjatých reemigračních vln. Negativní vliv mělo i uzavření česko-rakouských hranic tzv. železnou oponou. Období 1948-1989 bylo pro Lumír tím nejtěžším, možná těžším než období pod hákovým křížem – byly zpřetrhány vazby s vlastí, nedocházelo ke generační výměně, česká menšina byla rozdělena v důsledku politiky ještě více než kdy předtím. Ale i v období po roce 1955, kdy Lumír vlastně jen přežíval a upadal „do zimního spánku“, byl do povědomí české Vídně zapsán jako spolehlivý článek.

Na zájem o historii spolku, který byl jedním z klíčových témat projektu Musikkultur der Wiener Tschechen 1840-1939, navázalo období příprav k obnově aktivní pěvecké činnosti. Pověstnou „poslední kapkou“ byl podnět ze strany šéfredaktorky Vídeňských svobodných listů, paní Hany Herdové. Předseda spolku Pavel Koutník pak kolem sebe sdružil jaho příznivce a spolu se sbormistrem Johannesem Schwarzem v roce 2013 začali s novými pěveckými silami cvičit a zanedlouho i vystupovat.

Zatím nejvýznamnější akcí byl slavnostní večer, který se konal 22. listopadu 2014 v sále Slovanské besedy v hotelu Pošta. Archivář a historik spolku Viktor Velek přednášel na téma 150 let Lumíru, sbor zapěl několik písní a hostem večera byl hudební spolek Adria, poslední aktivní tamburašský soubor s českovídeňskýmí kořeny. Zájem publika a chuť členské základny zpívat je dobrým předpokladem pro to, aby Lumír i v dalších letech pěstoval aktivní pěveckou činnost.

Mgr. Dr. Phil. Viktor Velek, Ph.D.